Blog

Maraton. Pro ty, kteří běhají, to bývá často určitá meta – zaběhnout si tento náročný závod a vyzkoušet tak své síly. Jako každý závod, i maraton lze běžet v různém terénu, kdy členitost nebo proměnlivost povrchu samozřejmě zvyšuje i jeho náročnost. Na certifikovaných tratích je délka maratonského závodu 42,195 km (délka je ustálena od roku 1924).

Poslední dobou se i u nás těší rostoucí oblibě zejména městské maratony, které se často pořádají opakovaně každý rok a lákají čím dál více účastníků i diváků. A nejde jen o maratonský běh, na programu těchto běžeckých dnů bývá také půlmaraton, čtvrtmaraton, štafetové závody, závody pro děti, závody v nordic walkingu, závody, do nichž jsou zapojováni občané s různými druhy handicapu a také různé závody charitativního charakteru. Jde obvykle o svátek pohybu, který je často spojen s hudební produkcí, stánkovým prodejem a atmosféra těchto běhů bývá velmi přitažlivá i pro návštěvníky, kteří se běhání sami nevěnují. I díky takovým akcím však počet běžců narůstá, protože si další a další lidé uvědomují, že běh je téměř pro každého a může se stát příjemnou a přínosnou součástí života. Díky běhu jako takovému i díky účasti na závodech mohou lidé poznat své město a okolí jinak, dostat se do míst, kam by běžně nezavítali, a zjistit, že svět sportu přináší určité „parťáctví“, které spojuje osoby, které se neznají a potkají se někde na pěšině v lese nebo na 38. km závodu. Pro některé lidi je účast na městských závodech možnost, jak spojit dovolenou s poznáváním novým míst aktivnější formou než jen návštěvami památek a procházkami parkem.

Výhodou městských maratonů i jiných běhů obdobného typu je to, že vedle účasti sportovních hvězd přinášejí možnost zažít atmosféru oficiálního závodu i naprostým amatérům. U nás patří k nejznámějším „Pražský mezinárodní maraton“, kterého se tradičně účastní velká řada zahraničních sportovců, ale také tisíce nadšených amatérských běžců. Ne už tak typickým městským maratonem je např. „Královský maraton města Písku“, jehož trať vede převážně okolím města, ale běžci mají příležitost proběhnout se i po věhlasném starobylém mostě. Jedním z mladších, ale stále oblíbenějších maratonů je např. také „Ostrava City Marathon!!!“.

Maraton. Pro ty, kteří běhají, to bývá často určitá meta – zaběhnout si tento náročný závod a vyzkoušet tak své síly. Jako každý závod, i maraton lze běžet v různém terénu, kdy členitost nebo proměnlivost povrchu samozřejmě zvyšuje i jeho náročnost. Na certifikovaných tratích je délka maratonského závodu 42,195 km (délka je ustálena od roku 1924).

Poslední dobou se i u nás těší rostoucí oblibě zejména městské maratony, které se často pořádají opakovaně každý rok a lákají čím dál více účastníků i diváků. A nejde jen o maratonský běh, na programu těchto běžeckých dnů bývá také půlmaraton, čtvrtmaraton, štafetové závody, závody pro děti, závody v nordic walkingu, závody, do nichž jsou zapojováni občané s různými druhy handicapu a také různé závody charitativního charakteru. Jde obvykle o svátek pohybu, který je často spojen s hudební produkcí, stánkovým prodejem a atmosféra těchto běhů bývá velmi přitažlivá i pro návštěvníky, kteří se běhání sami nevěnují. I díky takovým akcím však počet běžců narůstá, protože si další a další lidé uvědomují, že běh je téměř pro každého a může se stát příjemnou a přínosnou součástí života. Díky běhu jako takovému i díky účasti na závodech mohou lidé poznat své město a okolí jinak, dostat se do míst, kam by běžně nezavítali, a zjistit, že svět sportu přináší určité „parťáctví“, které spojuje osoby, které se neznají a potkají se někde na pěšině v lese nebo na 38. km závodu. Pro některé lidi je účast na městských závodech možnost, jak spojit dovolenou s poznáváním novým míst aktivnější formou než jen návštěvami památek a procházkami parkem.

Výhodou městských maratonů i jiných běhů obdobného typu je to, že vedle účasti sportovních hvězd přinášejí možnost zažít atmosféru oficiálního závodu i naprostým amatérům. U nás patří k nejznámějším „Pražský mezinárodní maraton“, kterého se tradičně účastní velká řada zahraničních sportovců, ale také tisíce nadšených amatérských běžců. Ne už tak typickým městským maratonem je např. „Královský maraton města Písku“, jehož trať vede převážně okolím města, ale běžci mají příležitost proběhnout se i po věhlasném starobylém mostě. Jedním z mladších, ale stále oblíbenějších maratonů je např. také „Ostrava City Marathon!!!“.

Maraton. Pro ty, kteří běhají, to bývá často určitá meta – zaběhnout si tento náročný závod a vyzkoušet tak své síly. Jako každý závod, i maraton lze běžet v různém terénu, kdy členitost nebo proměnlivost povrchu samozřejmě zvyšuje i jeho náročnost. Na certifikovaných tratích je délka maratonského závodu 42,195 km (délka je ustálena od roku 1924).

Poslední dobou se i u nás těší rostoucí oblibě zejména městské maratony, které se často pořádají opakovaně každý rok a lákají čím dál více účastníků i diváků. A nejde jen o maratonský běh, na programu těchto běžeckých dnů bývá také půlmaraton, čtvrtmaraton, štafetové závody, závody pro děti, závody v nordic walkingu, závody, do nichž jsou zapojováni občané s různými druhy handicapu a také různé závody charitativního charakteru. Jde obvykle o svátek pohybu, který je často spojen s hudební produkcí, stánkovým prodejem a atmosféra těchto běhů bývá velmi přitažlivá i pro návštěvníky, kteří se běhání sami nevěnují. I díky takovým akcím však počet běžců narůstá, protože si další a další lidé uvědomují, že běh je téměř pro každého a může se stát příjemnou a přínosnou součástí života. Díky běhu jako takovému i díky účasti na závodech mohou lidé poznat své město a okolí jinak, dostat se do míst, kam by běžně nezavítali, a zjistit, že svět sportu přináší určité „parťáctví“, které spojuje osoby, které se neznají a potkají se někde na pěšině v lese nebo na 38. km závodu. Pro některé lidi je účast na městských závodech možnost, jak spojit dovolenou s poznáváním novým míst aktivnější formou než jen návštěvami památek a procházkami parkem.

Výhodou městských maratonů i jiných běhů obdobného typu je to, že vedle účasti sportovních hvězd přinášejí možnost zažít atmosféru oficiálního závodu i naprostým amatérům. U nás patří k nejznámějším „Pražský mezinárodní maraton“, kterého se tradičně účastní velká řada zahraničních sportovců, ale také tisíce nadšených amatérských běžců. Ne už tak typickým městským maratonem je např. „Královský maraton města Písku“, jehož trať vede převážně okolím města, ale běžci mají příležitost proběhnout se i po věhlasném starobylém mostě. Jedním z mladších, ale stále oblíbenějších maratonů je např. také „Ostrava City Marathon!!!“.

Maraton. Pro ty, kteří běhají, to bývá často určitá meta – zaběhnout si tento náročný závod a vyzkoušet tak své síly. Jako každý závod, i maraton lze běžet v různém terénu, kdy členitost nebo proměnlivost povrchu samozřejmě zvyšuje i jeho náročnost. Na certifikovaných tratích je délka maratonského závodu 42,195 km (délka je ustálena od roku 1924).

Poslední dobou se i u nás těší rostoucí oblibě zejména městské maratony, které se často pořádají opakovaně každý rok a lákají čím dál více účastníků i diváků. A nejde jen o maratonský běh, na programu těchto běžeckých dnů bývá také půlmaraton, čtvrtmaraton, štafetové závody, závody pro děti, závody v nordic walkingu, závody, do nichž jsou zapojováni občané s různými druhy handicapu a také různé závody charitativního charakteru. Jde obvykle o svátek pohybu, který je často spojen s hudební produkcí, stánkovým prodejem a atmosféra těchto běhů bývá velmi přitažlivá i pro návštěvníky, kteří se běhání sami nevěnují. I díky takovým akcím však počet běžců narůstá, protože si další a další lidé uvědomují, že běh je téměř pro každého a může se stát příjemnou a přínosnou součástí života. Díky běhu jako takovému i díky účasti na závodech mohou lidé poznat své město a okolí jinak, dostat se do míst, kam by běžně nezavítali, a zjistit, že svět sportu přináší určité „parťáctví“, které spojuje osoby, které se neznají a potkají se někde na pěšině v lese nebo na 38. km závodu. Pro některé lidi je účast na městských závodech možnost, jak spojit dovolenou s poznáváním novým míst aktivnější formou než jen návštěvami památek a procházkami parkem.

Výhodou městských maratonů i jiných běhů obdobného typu je to, že vedle účasti sportovních hvězd přinášejí možnost zažít atmosféru oficiálního závodu i naprostým amatérům. U nás patří k nejznámějším „Pražský mezinárodní maraton“, kterého se tradičně účastní velká řada zahraničních sportovců, ale také tisíce nadšených amatérských běžců. Ne už tak typickým městským maratonem je např. „Královský maraton města Písku“, jehož trať vede převážně okolím města, ale běžci mají příležitost proběhnout se i po věhlasném starobylém mostě. Jedním z mladších, ale stále oblíbenějších maratonů je např. také „Ostrava City Marathon!!!“.

Jackfruit, zkráceně Jackie nebo také v českém jazyce chlebovník, je druhem exotického ovoce. Pochází z tropického stromu zvaného chlebovník různolistý, který dorůstá výšky až 30 metrů a řadí se do stejné čeledi jako moruše. Plody rostou přímo na kmenu a jeden plod může vážit více než neuvěřitelných deset kilogramů. Roste především v jižní a jihovýchodní Asii, ale nyní je již zastoupen i v Africe. Svůj název dostal z důvodu, protože po upečení má strukturu jako čerstvě upečený chléb.

Poprvé tento plod dle pověsti sesbíral poručík William Bligh okolo 18. století. Jeho důvod byl jasný: musel najít levný a energeticky bohatý zdroj potravy pro britské otroky v Karibiku. Toto ovoce se dá sbírat i jako ještě nedozrálé, kdy nemá nijak výraznou chuť. V tomto okamžiku je vhodné pro vegany. Díky jeho konzistenci, která připomíná strukturu hovězího masa, se z něj vyrábí jeho náhražky. Požívají jej často jako náplň do tacos nebo jen tak k omáčkám. Šlape tak pomalu ale jistě na paty sóji. Jeho nevýhodou ale je, že tyto náhražky jsou často velice drahé. Nadšeni jsou z něj i ekologové, kteří jsou rádi, že se našla alternativa pro hovězí maso. Důvodem je fakt, že hovězí dobytek přispívá ke globálnímu oteplování, z důvodů produkce metanu, který vzniká v kravském žaludku při zpracovávání potravy.

Když se chlebovník nechá dozrát, pyšní se velice osvěžující chutí, která může připomínat banány nebo ananas. Hojně využívaný je v asijské kuchyni. V České republice je velký problém jej najít v obchodě v čerstvé formě. Pokud ale budete mít velké štěstí, může se zadařit. Doma jej můžete použít do ovocných salátů, smoothie nebo do domácí zmrzliny.

Plody obsahují velké množství vitamínů a minerálů (konkrétně draslíku, vápníku a fosforu), díky kterým prospívají našim kostem. Pyšní se také vysokým obsahem vlákniny a je nízkokalorický, takže neublíží ani vaší postavě.

Jackfruit, zkráceně Jackie nebo také v českém jazyce chlebovník, je druhem exotického ovoce. Pochází z tropického stromu zvaného chlebovník různolistý, který dorůstá výšky až 30 metrů a řadí se do stejné čeledi jako moruše. Plody rostou přímo na kmenu a jeden plod může vážit více než neuvěřitelných deset kilogramů. Roste především v jižní a jihovýchodní Asii, ale nyní je již zastoupen i v Africe. Svůj název dostal z důvodu, protože po upečení má strukturu jako čerstvě upečený chléb.

Poprvé tento plod dle pověsti sesbíral poručík William Bligh okolo 18. století. Jeho důvod byl jasný: musel najít levný a energeticky bohatý zdroj potravy pro britské otroky v Karibiku. Toto ovoce se dá sbírat i jako ještě nedozrálé, kdy nemá nijak výraznou chuť. V tomto okamžiku je vhodné pro vegany. Díky jeho konzistenci, která připomíná strukturu hovězího masa, se z něj vyrábí jeho náhražky. Požívají jej často jako náplň do tacos nebo jen tak k omáčkám. Šlape tak pomalu ale jistě na paty sóji. Jeho nevýhodou ale je, že tyto náhražky jsou často velice drahé. Nadšeni jsou z něj i ekologové, kteří jsou rádi, že se našla alternativa pro hovězí maso. Důvodem je fakt, že hovězí dobytek přispívá ke globálnímu oteplování, z důvodů produkce metanu, který vzniká v kravském žaludku při zpracovávání potravy.

Když se chlebovník nechá dozrát, pyšní se velice osvěžující chutí, která může připomínat banány nebo ananas. Hojně využívaný je v asijské kuchyni. V České republice je velký problém jej najít v obchodě v čerstvé formě. Pokud ale budete mít velké štěstí, může se zadařit. Doma jej můžete použít do ovocných salátů, smoothie nebo do domácí zmrzliny.

Plody obsahují velké množství vitamínů a minerálů (konkrétně draslíku, vápníku a fosforu), díky kterým prospívají našim kostem. Pyšní se také vysokým obsahem vlákniny a je nízkokalorický, takže neublíží ani vaší postavě.

Jackfruit, zkráceně Jackie nebo také v českém jazyce chlebovník, je druhem exotického ovoce. Pochází z tropického stromu zvaného chlebovník různolistý, který dorůstá výšky až 30 metrů a řadí se do stejné čeledi jako moruše. Plody rostou přímo na kmenu a jeden plod může vážit více než neuvěřitelných deset kilogramů. Roste především v jižní a jihovýchodní Asii, ale nyní je již zastoupen i v Africe. Svůj název dostal z důvodu, protože po upečení má strukturu jako čerstvě upečený chléb.

Poprvé tento plod dle pověsti sesbíral poručík William Bligh okolo 18. století. Jeho důvod byl jasný: musel najít levný a energeticky bohatý zdroj potravy pro britské otroky v Karibiku. Toto ovoce se dá sbírat i jako ještě nedozrálé, kdy nemá nijak výraznou chuť. V tomto okamžiku je vhodné pro vegany. Díky jeho konzistenci, která připomíná strukturu hovězího masa, se z něj vyrábí jeho náhražky. Požívají jej často jako náplň do tacos nebo jen tak k omáčkám. Šlape tak pomalu ale jistě na paty sóji. Jeho nevýhodou ale je, že tyto náhražky jsou často velice drahé. Nadšeni jsou z něj i ekologové, kteří jsou rádi, že se našla alternativa pro hovězí maso. Důvodem je fakt, že hovězí dobytek přispívá ke globálnímu oteplování, z důvodů produkce metanu, který vzniká v kravském žaludku při zpracovávání potravy.

Když se chlebovník nechá dozrát, pyšní se velice osvěžující chutí, která může připomínat banány nebo ananas. Hojně využívaný je v asijské kuchyni. V České republice je velký problém jej najít v obchodě v čerstvé formě. Pokud ale budete mít velké štěstí, může se zadařit. Doma jej můžete použít do ovocných salátů, smoothie nebo do domácí zmrzliny.

Plody obsahují velké množství vitamínů a minerálů (konkrétně draslíku, vápníku a fosforu), díky kterým prospívají našim kostem. Pyšní se také vysokým obsahem vlákniny a je nízkokalorický, takže neublíží ani vaší postavě.

Jackfruit, zkráceně Jackie nebo také v českém jazyce chlebovník, je druhem exotického ovoce. Pochází z tropického stromu zvaného chlebovník různolistý, který dorůstá výšky až 30 metrů a řadí se do stejné čeledi jako moruše. Plody rostou přímo na kmenu a jeden plod může vážit více než neuvěřitelných deset kilogramů. Roste především v jižní a jihovýchodní Asii, ale nyní je již zastoupen i v Africe. Svůj název dostal z důvodu, protože po upečení má strukturu jako čerstvě upečený chléb.

Poprvé tento plod dle pověsti sesbíral poručík William Bligh okolo 18. století. Jeho důvod byl jasný: musel najít levný a energeticky bohatý zdroj potravy pro britské otroky v Karibiku. Toto ovoce se dá sbírat i jako ještě nedozrálé, kdy nemá nijak výraznou chuť. V tomto okamžiku je vhodné pro vegany. Díky jeho konzistenci, která připomíná strukturu hovězího masa, se z něj vyrábí jeho náhražky. Požívají jej často jako náplň do tacos nebo jen tak k omáčkám. Šlape tak pomalu ale jistě na paty sóji. Jeho nevýhodou ale je, že tyto náhražky jsou často velice drahé. Nadšeni jsou z něj i ekologové, kteří jsou rádi, že se našla alternativa pro hovězí maso. Důvodem je fakt, že hovězí dobytek přispívá ke globálnímu oteplování, z důvodů produkce metanu, který vzniká v kravském žaludku při zpracovávání potravy.

Když se chlebovník nechá dozrát, pyšní se velice osvěžující chutí, která může připomínat banány nebo ananas. Hojně využívaný je v asijské kuchyni. V České republice je velký problém jej najít v obchodě v čerstvé formě. Pokud ale budete mít velké štěstí, může se zadařit. Doma jej můžete použít do ovocných salátů, smoothie nebo do domácí zmrzliny.

Plody obsahují velké množství vitamínů a minerálů (konkrétně draslíku, vápníku a fosforu), díky kterým prospívají našim kostem. Pyšní se také vysokým obsahem vlákniny a je nízkokalorický, takže neublíží ani vaší postavě.

Jackfruit, zkráceně Jackie nebo také v českém jazyce chlebovník, je druhem exotického ovoce. Pochází z tropického stromu zvaného chlebovník různolistý, který dorůstá výšky až 30 metrů a řadí se do stejné čeledi jako moruše. Plody rostou přímo na kmenu a jeden plod může vážit více než neuvěřitelných deset kilogramů. Roste především v jižní a jihovýchodní Asii, ale nyní je již zastoupen i v Africe. Svůj název dostal z důvodu, protože po upečení má strukturu jako čerstvě upečený chléb.

Poprvé tento plod dle pověsti sesbíral poručík William Bligh okolo 18. století. Jeho důvod byl jasný: musel najít levný a energeticky bohatý zdroj potravy pro britské otroky v Karibiku. Toto ovoce se dá sbírat i jako ještě nedozrálé, kdy nemá nijak výraznou chuť. V tomto okamžiku je vhodné pro vegany. Díky jeho konzistenci, která připomíná strukturu hovězího masa, se z něj vyrábí jeho náhražky. Požívají jej často jako náplň do tacos nebo jen tak k omáčkám. Šlape tak pomalu ale jistě na paty sóji. Jeho nevýhodou ale je, že tyto náhražky jsou často velice drahé. Nadšeni jsou z něj i ekologové, kteří jsou rádi, že se našla alternativa pro hovězí maso. Důvodem je fakt, že hovězí dobytek přispívá ke globálnímu oteplování, z důvodů produkce metanu, který vzniká v kravském žaludku při zpracovávání potravy.

Když se chlebovník nechá dozrát, pyšní se velice osvěžující chutí, která může připomínat banány nebo ananas. Hojně využívaný je v asijské kuchyni. V České republice je velký problém jej najít v obchodě v čerstvé formě. Pokud ale budete mít velké štěstí, může se zadařit. Doma jej můžete použít do ovocných salátů, smoothie nebo do domácí zmrzliny.

Plody obsahují velké množství vitamínů a minerálů (konkrétně draslíku, vápníku a fosforu), díky kterým prospívají našim kostem. Pyšní se také vysokým obsahem vlákniny a je nízkokalorický, takže neublíží ani vaší postavě.

Jackfruit, zkráceně Jackie nebo také v českém jazyce chlebovník, je druhem exotického ovoce. Pochází z tropického stromu zvaného chlebovník různolistý, který dorůstá výšky až 30 metrů a řadí se do stejné čeledi jako moruše. Plody rostou přímo na kmenu a jeden plod může vážit více než neuvěřitelných deset kilogramů. Roste především v jižní a jihovýchodní Asii, ale nyní je již zastoupen i v Africe. Svůj název dostal z důvodu, protože po upečení má strukturu jako čerstvě upečený chléb.

Poprvé tento plod dle pověsti sesbíral poručík William Bligh okolo 18. století. Jeho důvod byl jasný: musel najít levný a energeticky bohatý zdroj potravy pro britské otroky v Karibiku. Toto ovoce se dá sbírat i jako ještě nedozrálé, kdy nemá nijak výraznou chuť. V tomto okamžiku je vhodné pro vegany. Díky jeho konzistenci, která připomíná strukturu hovězího masa, se z něj vyrábí jeho náhražky. Požívají jej často jako náplň do tacos nebo jen tak k omáčkám. Šlape tak pomalu ale jistě na paty sóji. Jeho nevýhodou ale je, že tyto náhražky jsou často velice drahé. Nadšeni jsou z něj i ekologové, kteří jsou rádi, že se našla alternativa pro hovězí maso. Důvodem je fakt, že hovězí dobytek přispívá ke globálnímu oteplování, z důvodů produkce metanu, který vzniká v kravském žaludku při zpracovávání potravy.

Když se chlebovník nechá dozrát, pyšní se velice osvěžující chutí, která může připomínat banány nebo ananas. Hojně využívaný je v asijské kuchyni. V České republice je velký problém jej najít v obchodě v čerstvé formě. Pokud ale budete mít velké štěstí, může se zadařit. Doma jej můžete použít do ovocných salátů, smoothie nebo do domácí zmrzliny.

Plody obsahují velké množství vitamínů a minerálů (konkrétně draslíku, vápníku a fosforu), díky kterým prospívají našim kostem. Pyšní se také vysokým obsahem vlákniny a je nízkokalorický, takže neublíží ani vaší postavě.